Neptun - objeven 1846. Lowell - předpokládal planetu X za Neptunem (vycházel z nepřesných odhadu hmotnosti Neputunu).
Pluto Clyde Tombo - 1930 zachytil pluto. V té době se předpokládalo, že má velikost Marsu. Má nejeliptičtější a nejexcentričtější dráhu kolem slunce. (00:00-4) Skrze svoji vzdálenost od slunce má název podle boha podsvětí. Rok má 248 let. Den. 6,4 dne. Průměr: Teplota:
Skrze svoji moji malou velikost má 15 slabší gravitaci. Pluto je i Hubblem velmi matně viditelný (00:05-9) - zřejmé je jen, že střed je tmavý a části k pólu jsou světlejší, dle světlosti je možné odhadnout složení: patrně tři druhy ledu: C02, methan, dusík, tmavé části jsou silikonové kameny. Kameny byly utvářeny s absencí tlaku, navíc se nemění sopečnou a tektonickou činností jako ne zemi, takže jsou jiného charakteru. Slunce je na Plutu 1000x slabší, den je cca jako stál pod nočním osvětlení. Proti vyřazení Pluta z planet slun. soustavy byly četné demonstrace (00:10-17) 2005, Mike Brown našel objekt větší objekt než Pluto (o 5 %) obíhající kolem slunce - Eris (00:17-22): měla vlastní měsíc. Buď se tedy musela Eris zařadit do slun soustavy, nebo se muselo Pluto vyřadit. Eris a další objekty jsou částí Kuipert belt (objeven 1992) - 3,5 mld. míli široký pás na jejíž vnitřní hranici leží Pluto. 2006 - IAU (Internationl Astronomical Unit) doporučila Pluto a planetky v Kuipert belt zařadit do jiné skupiny: trpasličí planety. (00:22-43) Planeta byla definována jako specifické těleso obíhající kolem slunce ve vyklizené dráze (dráhu pluta kříží jiné objekty) (00:22-43) Měsíc před tím, než bylo Pluto deklasifikováno na planetku, byla k Plutu vyslána sonda New Horizons (00:43-1:08) (doletí k plutu 2015, mise bude pokračovat do 2020, kdy bude zkoumat Kuipert belt) New Hor. má nejvyšší rychlost dosud vypuštěné sondy 58 000 km/h, aby se dostala k Plutu dříve než začne na Plutu zima: Když se Pluto přibližuje ke slunci, vypařují se z povrchu plyny, jež utváří dočasnou atmosféru, která, jakmile se Pluto začne vzdalovat opět zmrzne a dopadne na povrch.
Uran Podle řeckého boha oblohy. Objeven 1781 - první planeta objevená. Jeho atmosféra je modro-zelená, protože methan (z nějž je atmosféra složená) odráží jen modrou a zelenou barvu (oranžovou a červenou pohlcuje).
Rok 84 let. Sklon: Den: 17 h. Gravitace je o 10 % slabší.
Uran a Neptun - není jisté, zda má kamenné jádro, je ale jisté, že než by se k němu sonda dostala, byla by rozdrcena tlakem. Nemá žhavé jádro - skrz to má klidnou atmosféru. 1997 - NASA sledovala Uran procházet před hvězdou - odhalilo se, že má prstence (1:11-50). Jejich existence byla potvrzena sledováním ze země, následně Voyagerem a Hubble odhalil ještě další, vzdálenější prstence. (1:50-2:32) Uran má velké množství měsíců, hustě u sebe (par set mílí od sebe), rychle rotující (oběžná dráha i jeden den) - jakmile se měsíce srazí, zvýrazní prstence Uranu.
Neptun Rok: 164 Gravitace: o 10 % větší. Vítr je tvořen sluncem - změny teplot - změny tlaku --: vítr. Slunce ale dopadá na Neptun ve 100x menší intenzitě. 1989 - Voyager ma vlastní Dark Spot (jako Jupiter Red Spot), o pět let jej sledoval Hubble - Dark Spot byl již pryč - Darkspot mizí a objevuje se na jiném místě. Má 13 měsíců, největší - Triton (má velikost Měsíce) - nejchladnější místo SS, je na něm "vulkanická činost" - chrlí amoniak, dusík a methan 5 mílí vysoko, kde zamrzají.