Prof. Paul Drake (Michigan) v New Yorkské laboratoři s laserovým strojem o velikosti fotbalového hřiště (1:28-36), udeří laserovým paprskem spotřebovávajícím v daný moment 20x více elektrické energie než celé USA do bodu velikosti špičky kuličkového pera se složením a rozvrstvením proporcionálně obdobným slunci - převážně vodíku, níže jsou vrstvy kalcia, sulfidu, uhlíku a ve středu roztavené železo. Množství energie je tak velké, že atomy se v momentě roztříští, čím se vytvoří simulace výbuchu slunce, která se následně 1000x zpomalí.(1:36-2:33) Zbytky z exploze hvězdy utvoří Nebulu (2:33-55)
BBC – Staying Alive
Hrozby: Asteroid Kráter v Arizoně – 1,2 km poloměr, 200 m hloubka, utvořil jej asteroid šířce cca 40 m. (3:40-4:07) 1908 a 1933 – další dopad meteoritu: Sibiř. 1972 – Kanada, meteorit jen proletěl oblohou zaznamenán na kameru (4:42-55)
Další hrozby: Černá díra, Výbuch hvězdy, každých 30 mil let země letí pásem galaxii hustě osídlených hvězdami.
BBC – Black Star
První důkaz černé díry byl skrz G-záření, Prof Vrian Boyle – stopy výbuchu Gama záření, již byly na obloze zaznamenávány 50 let, ale v místě exploze se nikdy nic neobjevilo. Boyle však jako první spatřil výbuch supernovy, část explodovala, vnitřní část implodovala – vznik černé díry. Černá díra vzniká v naši galaxii každých 1000 let a není zatím znám jejích zánik, takže v současnosti by mělo být v galaxii 10 000 000 černých děr. Jsou sice neviditelné, ale viditelné je jak vtahují okolní hmotu (světlo) – obdobně jako tornádo. Nemusí však nutně světlo vtahovat, často jen změní jeho směr a působí tak jako lupa, čímž jsou poté odhalitelné – jako první takto po několikaletém hledání mimo naši galaxii a pesimismu vědců odhalil černou díru - Tim Exelrod, následně objevil stovky černých děr v naši galaxii. Andrea Ghez – objevila milionkrát větší černou díru než jsou její obvyklé rozměry v centru naši galaxie.
BBC – Are We Alone
400 mld. hvězd v naši galaxii. 1977 – zachytilo radiový signál z hvězdy: než však nastavily další satelity, signal zmizel.
Hledaní ET je spojené s hledání další planetě podobné zemi. Začalo v roce 1986 v Kalifornii a teprve v r. 1995 se objevili první planety, všechny však byly plynový obři blízko slunce.
Velkou nadějí je Planet Finder chystaný na rok 2025 – laiserem pohromadě držených 5 dalekohledů, každý několikrát vykoěnjší než Hubble. Dokáže pry vidět jiné planety stejně jako naši. Alvin – na dně oceánu o mořských doutnaků, kde je teplota přes 100 stupnů a žádné sluneční světlo žijí organismy. Vědci začalay zkoumatu nextrémnější prostředí naši planety a nacházely zde stopy života. Např.: Peny našla život v uzavřeném tunelu ze sopečné lávy.
Mars -má vodu, CO2, N … jako udajně jediná planeta v ss. -dnes máme mnohem lepší možnosti přistát na Marsu, než měli v 60. letech na Měsíc. Problém není v technologii ale ve vůli.
abychom mohli žít na marsu, musí tam žít i ostatní živ druhy. Před 15 lety se myslelo, že Glass-dom II, 3 hectary skleníku – prostředí odděleného od zbytku světa - na poušti v Arizoně: myslelo se, že zde lide přežijí, ale ne – došel vzduch, jídlo. ¨Chris McKay – hleda odolne mikroorganismy, schopné fotosyntezy.
Iondrive (používaly ve startreku)) – nové motory, rychlují až dva roky, viz spaceprobe Deepspace I. -dává atomům el. náboj a pak je po jednom vypouští – Další alternativa future spacetravel: Solarsail. Může dosáhnout rychlosti 750 000 km/h – k nekbližší hvězdě by se dostala za jednu dekadu.