Voyager ke dvěma Gas Giants – Plynovým obrům, o nichž do té doby byly jen matné představy: tehdy dostupné fotografie Uranu (00:00-8, 8-10) Neptunu (10-12).
4-8 Končící student pracující pro NASU (Gary Flandro) dostal v polovině 60. let za úkol vypočítat trajektorii Voyageru (00:10-34), zjistil, že 1977 budou planety Jupiter, Saturn, Uran, Neptun v jedné linii a pokud se k jednotlivým planetám sonda přiblíží ve správném úhlu, může využít slingshoot k další planetě – taková možnost je jednou za 175 let - šance, kterou měl naposledy prezident Jefferson a promeškal ji.
8 Brad Smith byl vedoucí image teamu: musel řešit následující obtíže mise: -sonda musí přes 10 let fungovat bez vážnější závady – proto se vyslali dvě sondy najednou. - na přípravu bylo 10 let -musela proletět pásem asteroidu (mezi marsem a jupiterem) – což otestoval Pioneer. - komunikace na miliardy km s četnými silně rušivými elementy. K tomuto účelu byla kolem země utvořena deepspace-network (Giant tent) (00:34-45).
9-10 Pioneer (00:45-56) Byl test před Voyagerem, který udělal řady výzkumu, na základě jejíž výsledku bylo možné Voyager připravit na případné obtíže. Team vedl James van Allen: - měl ověřit možnosti při průletu pásem asteroidů mezi marsem a Jup. - zjistit intenzitu radiaci (emise radio-vln) kolem Jupiteru: zjistil, že je 10 000 x větší než na zemi (očekávala se pouze 1000 x silnější). -pioneer odhalil navíc silné magnetické pole Jupiterů (sahající až 7 mil km od něj - čemuž musela být na poslední chvíli přizpůsobena i elektronika Voyageru). -bez objevu Pioneera by technologie Voyageru i Jupiteru selhala.
Deska Voyageru (56-8) má obrázky na disku (00:58-00:14), start Voyager 1:14-41.
Jupiter
W: 0,8 mld km od slunce, rok: 12 let, den: nejkratší z planet: 10 h. Každých 398,9 dnů obíhání kolem Slunce Země předstihne Jupiter (doba nazývaná synodická perioda). Zdá se, že při tom Jupiter podejde retrográdní dráhu s ohledem na hvězdy v pozadí. Díky tomu to vypadá, že se Jupiter po nějakou dobu pohybuje zpět po noční obloze a utváří tak smyčku. Doba oběhu Jupiteru je 12 let, což je stejně jako počet znamení zvěrokruhu a může to být historický původ těchto znamení.[19] (Vždy, když Jupiter dosáhne opozice, je posunutý na východ o zhruba 30°, což je šířka znamení zvěrokruhu.)
14 1610 – Galileo poprvé zaměřil teleskop na Jupiter a odhalil 4 měsíc. (1:41-44) -první záběry z 55 mil km (1:41-8) Voyager odhalil Red spot (do té doby se nevědělo, co skvrna je) – velkou bouři (1:44-53), největší bouře ve slun soust. má nejsilnější magnetické pole ss.
16 Červená skvrna na jup má 2-3x rozměr země. Jupiter vydává 2x více energie než přijímá ze slunce - má horké jádro, předpokládá se, že je tlakem „zkapalněné“. wiki: uvádí, že jádro je údajně z kovového vodíku.
19 Měsíce Jupiteru - původně nebyly na seznamu, předpokládalo se, že to budou jen chladne kusy kamenu, ale: Io obíhá kolem Jupiteru blízko a odráží Jup silnou gravitaci zpět o síle 3 mil. ampér a způsobuje tak na povrchu jupiteru elektrické bouře. O měsících jupiteru se očekávalo, že budou chladné bez známek aktivity, ale opak se ukázal byt pravdou: 18 ukázalo se, IO je vulkanicky aktivnější než země (v té době 9 aktivních vulkánů).
20 Europa - věří se, že po vrstvou ledu je voda viz Planets 2. Ganymed (1:53-7) je větší než Merkur, povrch je pokryty ledem.(1:56-2:06)
21 Calisto (2:06-12)- je pokryt krátery.
Saturn 25 12.11. 1980 (1,5 mld. km) – první záběry (1:58-2:24) -objevy Voyageru: mezi vrstvami S male měsíce - shapeards (2:15-17)
26 - nad vrstvou prstence – prachové vrstvy zvané „spokes“ (2:17-26) Carolyn Parco (vedoucí řídícího teamu mise Galileo) objevila, že -skvrny na prstence (spokes) sleduji magnetické pole při rotaci. - S je ze stejného plynu jako J. Má hodne satelitů (2:26-31) Jeho měsíc Minos ma kráter Hurshl zabrající 1/4 povrchu (2:26-38).
29 - třebaže že S má měně energie a měně en. přijímá od slunce, vítr na něm dosahuje větší rychlosti: přes 1500 km/h. - ukázal odvrácenou stranu Saturnu – ale že bych byl swept away, se říct teda nedá. (2:43-9).
Titan (2:38-43) – největší měsíc S, jako jediný má svoji hustou atmosféru. Skrz oranžovou vrstvu se Voyager neprosnímkoval Wiki: rok: 24 let, den: - má 62 měsíců. pátek 14. ledna 2005 na povrchu Titanu hladce přistála sonda Huygens, pojmenovaná po objeviteli Titanu. Mateřská sonda Cassini ji nesla k Saturnu 7 let. Jedná se dosud o nejvzdálenější přistání umělé sondy v dějinách. Podle analýzy odražených radiových signálů se zdá být pravděpodobné (což již dříve naznačovaly teoretické studie), že pod povrchem je ukrytý globální oceán vody s příměsí čpavku.
Uran (2:49-8) 30 1.4. 1986 – třebaže sonda letěla téměř 80 000 km/h. trvalo ji 6 let dostat se k uranu (3 mld. km – 20 AU). Skrz velkou vzdáleno je u Uranu „šero“ – V. musel dělat dlouhé expozice (aby kompenzoval nedostatek světla), k čemuž se musela upravit i technologie, nebo se pochyboval velmi rychle – bylo nutné nastavit jej tak, aby dokázal i v takové rychlosti dlouho směrovat k jednomu bodu.
32 - nemá žhavé jádro (z neznámého důvodu přestala štěpná reakce), atmosféra je vybledla (nezajímavá) - zejména z methanu a amonia (pod jehož vrstvami se věří, že je voda a led), zajímavější byly U měsíce:
31 Miradna (2:52-6) - je jako puzzle, stvořen s různých části.
wiki: Uran byl objeven v 18. st. -Voyager zjistil, že jeho magnetické pole je vychýleno o jednu třetinu poloměru směrem na jih – intenzita gravitace tak má na povrchu rozdíly až desetinásobku. -rotace: slunce 84 let, vlastní osa – 17 hodin. Protože rotace je téměř naležato, musel se S a J pol. určit úmluvou. Teorie, že důvodem ploché rotace je srážka s jiným vesm. objektem nedokáže vysvětlit, proč obdobně rotují i jeho měsíce. S pol. byl v době přítomnosti Voyageru na odvracené straně a tak jej nemohl zkoumat, ja J pólu ale HST odhalil velkou bílou skrvnu - viz dokument HST. - má 27 měsíců – 10 odhalil Vyg, který se k U přiblížil nejvíce na 80 000 km. (Tesla, Weber)
36 Neptun 2:58-3:04 (1989 4,5 mld. km): - obtíže: bylo třeba na vteřiny spočítat, kdy sonda proletí nad severním polem Uranu, aby se dostala k Neptunu (nebyla žádná druhá šance) –od země, bíle mraky, modra obloha, (tedy vlastni atmosféra). -Objevy: - N má (na rozdíl od J) white spot (3:04-8). - bíle mraky (pohybující se téměř rychlostí zvuku), výraznou atmosféru podobnou zemi (3:08-7) Vítr dosahuje na N nejvyšší rychlosti: přes 1000 míli km, (Uran a Neptun nejsou prakticky Gas Giant ale Ice gaints).
40 - dokázala se existence neuzavřených prstenců, jež byly velkou částí astronomů považovány za absurditu. (3:13-18).
Triton – (3:18-24) (řecký bůh – syn boha Neptuna (Poseidona)) byl poslední misi Voyageru.: má velikost pluta (tedy je polo-planetou), gejzíry tekutého dusíku,které stříkají mile vysoko, jako jediný měsíc neobíhá po směru rotace planet (retrográdní dráha), ale proti ni, je nejchladnějším místem ss (max. teploty nepřesahuji -237 C- bod tání dusíku). -jeho povrch je tvořen zmrzlým dusíkem.
Wiki: - z 6 letého sledování Hubbleova telescopu se jeví střídání ročních období. -má 13 měsíců. Voyager nebyl poslední misí k Plynovým obrům: 1995 – Gallieo sondil u měsíců Jupiteru.
44 1997 - mise Cassiny - na Saturn, 4 roky posílala zpět imidže.
47 Voyager pak dal pokračoval mimo 2015 bude téměř 15 miliard km od země.