-projekt execelcior - 1960 - první muž ve vesmíru (00:00-2:02) Od 63 ft – človek by zemřel skrz nízký tlak. Od 100 000 ft se považuje vesmír – dosáhl 103 000 ft. v 10 mílích (50 Ft) mu praskla rukavice tlakového obleku (ruka mu natekla do dvojnásobek velikosti, rozhodl se ale pokračovat. Viděl černou oblohu ale neviděl hvězdy. Vystoupal do 31 km, kde strávil 11 min, pak skočil z gondoly. Zpočátku necítil pád, měl pocit, že balon od něj odletěl, kolem nebyl žádny vzduch .Kt padal rychlosti zvuku, ale bez okolního vzduchu to byl tichy pád – zpočátku si myslel, že balon odletěl od něj.
wiki:projekt Excelsior: Rekordy: 1) padal ze 31 km, 2) max rychlost 988 km/h, v 5,5 km otevřel padák - nejdelší seskok volným pádem - 4 minuty (k mrakům), nejvyšší vystup balonem - 31 km.
9 1761 - Ruský vědec Michael Lomonosov v San Petensburgu sledoval Venuši, když míjela slunce a zjistil, že její obrys není ostrý jako u Měsíce, z čehož usoudil, že Venuše má atmosféru ( do té doby byly ostatní planety považovány za bez-atmosférické jako Měsíc).
11 V následujících dvou stoletích kvetly představy o Venuši – např. Americký vědec Carl Segan předpokládal, že na Venuši jsou uhlovodíkové oceány. Rusové tak v Říjnu 1967 vyslali sondu, aby zjistila, co se skrývá pod mraky Venuše. Tlak jemuž sonda čelila při přistávání se rapidně zvyšoval – při 15 atmosférách (a to již ve výšce 23 km) ztratily signál. Druha sonda Venera 7 byla extremně testovaná a 4 roky připravována na 150 atmosfér – pro testy byl dokonce vyroben největší tlakový hrnec)) Před vánocemi 1971 sonda úspěšně přistála a zaslala první foto: 3:06-21
17 Mraky na Venuši sahají v 15 km vrstvě až na zem. U země jsou elektrické impulsy (přizemní blesky) - 100x intenzivnější než na zemi - nebylo by možné ani radiová komunikace. 1990 USA sonda radarem zjistila, ze vrcholky hor jsou pokryte zmrzlou metalickou vrstvou (neví se přesně její složení) (3:54-4:04)
23-24 1971 - dvě Ruské sondy letěly na mars, když se sondy blížily, nastala velká prachová bouře, Mars 2 (4:13-15) zůstal bez odezvy, Mars 3 doletěl, ale po 15 vteřinách jej písečná bouře při zasíláni 79 linky první fotografie zničila (4:15-24)
25 O pět let později na Marsu přistála sonda Wiking: Mars má růžovou oblohu, ale při západu slunce je modrá a v poledne červena. Mars nemel dostatečně silnou gravitaci udržet atmosféru.
29 Předpokládá se, že na Venuší byl dříve oceán, který pravděpodobně měla oceán, který se skrz vysokou teplotu odpařil a způsobil extrémní skleníkový efekt.
31 Země má nejméně předpovídatelné počasí z cele SS. Venuše – mraky kontinuálně podélně obíhají planetu. Mars má pravidelný cyklus extremních výkyvu teplot den/noc. Jupiter - první přinos informací – Voyager 1979. – bouřlivá planeta, některé bouře trvají již 300 let - Great Red Spot, 2-3x vetší než země. Bouře se po šest set let točily ve třech oválech, které od sebe udržovaly vzdálenost, na přelomu tohoto století přibily další další dva.
Voyager na planetu pohlížel z vnějšku, následně byla v prosinci 1995 k jupiteru vyslána sonda Galileo, jež měla odhalit, co se skrývá vně mraků. K dosažení atmosféry Jupiteru, musela sonda překonat (vydržet) rychlost přes 200 000 km/h, což měl zajistit masivní uhlíkový štít, který z 80 % (dle plánu) shořel. I přesto měla tahle akce nejmenší statistiky na úspěch v historii Nasa. Doufalo se, že Galileo odhalí déšť apod., jenže Galileo naneštěstí dopadl mezi pruhy mračen, kde se na padáku volně vznášel 3 hodiny, následně zaznamenal rostoucí vítr – příchod bouře. Jak Galileo klesal níž, rostla teplota až se roztavil a vypařil do atmosféry.
Saturn Titan - 1990, je cca z 90% z dusíku. - do 80. let znám jako tečka vedle prstence Saturnu (5:52-3) - Lepší snímky přinesl Voyager (5:53-5) - dalším krokem byl HTS (5:55-6:06) -1997 vypuštěna Cassiny (6:06-7:41) -viz samostatný dokument Titan.