Mariner 2 na Venuši (00:00-00:12) – na první pohled podobné Zemi, tak se očekávalo (věřilo), že zde budou formy života. (Carl Segan: (00:12-32)) Mariner 2 ale zjistil, že na povrchu Venuše je teplota nepříliš životodárná - 450 C. Obdobně hostile byl Merkur - holý kámen bez atmosféry. Nikterak přívětivější je Jupiter se svými superheated amoniakovými mraky, kde se roztaví i železo.
7 Mars – odtud také marťané. 1924 samotného Chertoka Mars přitahl filmem Aelita, Rusové, stejně jako Američané věřili, že na Marsu je život: Persivel Lowell 1892 založil v Arizoně obzervatoř – doslechl se, že na Marsu je síť je kanálů a že je zde možnost, že tyto kanály utvořila jiná civilizace. S touto vidinou udělal mapy marsu – nejpřesnější mapy Marsu po následují století. (1:08-12) První skutečná míse na Mars – 1961 (Chertok byl jeden ze dvou šéfů tohoto Ruského vesmírného programu ), sonda původně měla mít detektor života, Chertok ji chtěl ještě jednou testoval na zemi (Kazachstán) a sonda vyhodnotili zemi jako bez života, tak se nakonec nevypouštěla.
10 Další sonda přišla až 1976 - Wiking, USA. Sonda naměřila extrémní teploty z nichž šlo usoudit, že planeta nebude okvétat životem, přesto však lopatkou vzala vzorek hornin a udělala mikroskopický test života, který opět nefungoval zcela optimálně: první testy byly "pozitivní", všechny další negativní. Iluze o životě na Marsu byly pryč.
16 Nové formy života se ale odhalily tam, kde je už nikdo nehledal – na Zemi: 1978 ponorka Alvin (2:42-7) odhalila formy života nezávislé na slunečním zářením (čerpaly teplo ze Zemského jádra), čímž se zvětšili možnosti výskytu života jinde ve vesmíru.
17 Podstatou však zůstala voda, přesněji – občasný přístup k vodě: tu dokáží udržet např. i organismy v Death Valley. (2:47-3:01) 1979 - Voyager našel stopy vědci hledané vody: měsíc Jupiteru Europa se zdá být pokryt vrstvou ledu, pod niž je zřejmě oceán. Nasa má v plánu vyslat na Europu sondu, aby ověřila přítomnost vody pod ledem a také aby prozkoumala případné mořské dno.
22 1995 Steve Moises se vydal do Grónska - našel první horniny ze dna původně prvního oceánu a v nich minerální zrnka se stopami života starými 3,9 mld. let. (3:01-08) Život na zemi je tedy stejně téměř stejně starý jako země.
26 1976 – Wiking, snímky ukázaly, že Lowell nebyl tak daleko pravdě ve svém předpokladu, že čáry na Marsu jsou stopy civilizací na své cestě za vodou – z fotek lze předpokládat, že na Marsu byly řeky (3:50-4:02)
29 1969 - Apollo 12 druhá cesta na Měsíc změnila pohled na život v SS. Pete Conrad (vedoucí mise) měl vyzvednout části průzkumné sondy Severe 3 (která na Měsíci přistála 1966 - 33 měsíců zpět), aby se zjistilo, jaký vliv mělo na zařízení extrémní prostředí Měsíce - téměř 100% vesmírné vakuum, nulová ochrana před ničivým slunečnímu zářením a výkyvy teploty od -250 do 250 stupňů. Měla se vzít zpět i kamera, k velkému překvapeni se ale zjistilo, že technik, který kameru před 3 lety montoval, měl chřipku, kýchl do kamery a bakterie v ní vydržely celé tři roky. (3:37-57)
38 Úvaha dříve považována za absurdní: že meteorit může přenést formy života z jedné planety na druhou se tak stala přijatelnější. Přispěl k tomu i gradující student na Harvardu (McSween), jež si dal zajímavé téma své disertačky: Přes počáteční výsměch vědecké obce dokázal, že původem neznámí meteorit pochází z Marsu, neboť v jeho kapse našel plyn se stejným složením jaké má atmosféra Červené planety. Dnes již je známo, že naše planeta byla naletována miliony úlomků z Marsu, žádný však stopy života neuchoval – je však již dokázáno, že meteorit je schopen elementy života uchovat. (3:57-4:)
40-4 Pokud na Marsu existoval život, měl "jen" miliardu let na to se vyvinout, neboť pak ztratil svoji atmosféru, kdy se stal příliš suchý a chladný: jako Dry Walley na Antartidě. 1976 - Imre Friedmann předpokládal, že zde organismy budou spíše žít v kamenech (kde naleznou ochranu před nepříznivým prostředím) než v půdě a svůj předpoklad potvrdil – 1mm pod povrchem kamene je zelená fotosyntetizující vrstva. (4:22-40) Organismy zde žijí jen pár hodin v roce, když se jim naskytne možnost k fotosyntéze a poklesnou extrémně mrazivé teploty. Tyto mikroorganismy jsou nejodolnější formou života na naši planetě.
2003 se má uskutečnit další expedice na Mars)))) tentokrát však nebude hledat život, ale již jen stopy života zejména z hornin – je zde možnost, že život na zemi přišel z Marsu))) (4:40-8)