2 Kosmonauti z Apolla se domnívali, že jsou první v dlouhé řadě dalších,
Gene Cernan (00:00-00:14) z Apollo 17 však byl poslední muž stojící na půdě jiného světa.
4 1990 se na návrh Caroly ParcoVoyager na Valentýna 13 let po opuštěni Země roku, kdy signálu trvalo 5,5 h dostat se k zemi vzdáleny 3,7 mld. km, obrátil k planetám ss (dlouho se čekalo, neboť sluneční záření mohlo poškodit čočky, nicméně u konce mise Voyageru již bylo riziko přijatelné) (00:14-1:16)
8 Foto Voyageru byl jen snap-shot - ss se rychle mění : za 100 milionu let Saturn nebude mít prstenec (1:16-22), naproti tomu, prstenec se pravděpodobně utvoří kolem Neptunu tím, že vtáhne své měsíce. (1:22-35) Budoucí změny slunce lze odhadnout z Měsíčních kamenů – měsíc byl konstantě vystaven slunečnímu zářeni, jehož stopy zůstaly zaznamenány v měsíčních horninách: od svého vzniku vydávalo každou miliardu let bylo o 10 % procent více tepelné energie. Pokud se tento trend nezmění, za 1 mld. let slunce svým zářením zničí život na zemi. (1:35-41) V následujících 2-3 mld. let se začnou vypařovat oceány – vznikne skleníkový efekt: atmosféra obdobná Venuši.
15-7 Na Marsu (1:41-2:33) jsou na pólech ledovce, se vzrůstající sluneční aktivitou mohou rozmrznout a Mars může mít opět oceány. Planeta může obnovit svoji atm. Těžko vsak bude obyvatelný déle než 0,5 mld. let, žádná planeta ale neskýtá život na vždy a 0,5 mld let se muže někdy hodit.))
18 Europa (2:33-48) – se skrz svoje pravděpodobné oceány pod vrstvou ledu se v "současnosti" jeví jako nejlepší nástupce Země.
Potencionální nápadník je i Titan (2:48-53): který navíc pravděpodobně s rostoucí sluneční aktivitou utvoří vlastní život.
Vatikánsky astronom Angelo Sechhi (viz BBC Planets 7 – Star) – 1868: spektroskopem objevil modré, žluté a červené hvězdy. (2:53-6) Co znamená červená hvězda však objevil až Fred Hoyle (2:57-3:21) - Red Giant je umírající hvězda, jež zvětší svůj objem až 500 x. Slunce jako Červený trpaslík pohltí Merku, Venuši a pravděpodobně i Zemi (i když to není jisté))). Po té co slunce vyhasne, zbyle planety budou obíhat jeho smrsklé jádro.
34 51 Pegasus – první hvězda u niž byla (po dlouhé řadě fake-objevů) objevena planeta (Švýcarsko, Geneva, Michel Mayor), zvláštností objevu bylo, že měla rozměry Jupiteru – dosud se předpokládala, že obří planety mohou vznikat jen ve větší vzdálenosti od slunce.
Planet hunting mělo své boom v 80. letech. Mezi pionýry patřil Geoff Marcy, San Francisco (see also Are we Alone, Geoffrey Marcy je také lovec mimozemšťanů),(4:02-14) který věděl o Švýcarském objevů, který čekal na své potvrzení, až se hvězda Pegasus 51 za 6 měsíců znovu ukáže. Sám tehdy monitoroval 107 hvězd – v květnu 1996 z nich 6 ukazovala přítomnost planet, v „současnosti“ již objevili 12 planet.
40 Atmosféra planety za sebou v interakci se slunečním větrem nechá stopu podobně jako kometa, pokud skrz tuto stopu pronikne sluneční záření (tedy pozorovatel, planeta a slunce jsou v jedné přímce) lze spektroskopickými metodami odvodit chemické složení atmosféry planety – navíc, důkaz atmosféry je důkazem existence samotné planety, jejiž evidence je stále dokázána nepřímo. (4:30-55) Prukopniky této metody byl Švýcrský team M Mayora.
Dnes je známo 16 hvězdných soustav, mezi nimiž sluneční soustava je jediná jiná… (4:14-29)
41 Teleskop Planet Finder (4:55-5:05) – bude soustava 5 teleskopu sloužících (překvapivě) k detekci planet. Vizuálně sice pořídí fotografie planet o velikosti pixelu (čili nic zrakově strhujícího) dokáže však odhadnout složení, velikost planet (atd.) Když byla sonda Galileo (5:05-30) u Jupiteru, udělala podobný test na Zemi a zjistila, že funguje: touto metodou lze zjistit přítomnost vody, ozony, C02 a odhadnout obyvatelnost planety. Pokud se na planetě nalezne methan, lze na ni předpokládat život.