Home Log in Kontakt Autor Zanech vzkaz English

Taxi

UK FHS Creek Hudba Literatura Knihy Film Cestovani Denik
   Site Map    About Site    Search

Vesmír

 


The Big Bang Machine

Teorie standard modelu (1:00-24) se začala vyvíjet v 60. letech a  díky urychlovačům částic se postupně začala i dokazovat. Urychlovače se navrhovaly již ve 20. letech, ve 40. letech již existovaly první typy urychlovačů. Urychlovač, který objevil-dokázal první dvě částice SM byl Fermilab (00:11-1:00) (USA) (viz dole část wiki) dnes jej nahradil větší LHC (00:00-11, 1:) (viz wiki dole). Peter Higss (1929, Skot) následně r. 1964 teorii doplnil o Higgsův boson (částice jež určuje hmotnost): jeho teorie však nefunguje úplně na všechny částice (např.foton, který nemá hmotnost, má rychlost světla), ale u velké části z nich dokazuje získání hmotnosti interakcí s Higgs polem (Higgs Field). Každá vlastnost atomu je vztažena k nějaké částici, proto se analogicky uvažuje o 40 let stále neobjeveném – Hughs Bozon.


4 základní sily (interakce) drží částice pohromadě:
Strong force - silná síla neb Silná jaderná interakce: je síla držící nukleony a kvarky u sebe v jádrech atomů, je zde natolik silná, že udrží dva protony v jádře helia, přestože se elektromagneticky odpuzují. Jejími nosiči jsou gluony.
Eletomagetism - elektromagnetická síla: Elektromagnetická síla je poměrně silná ve větších vzdálenostech, a proto je zodpovědná za většinu každodenních jevů, lasery a rozhlasem počínaje až po strukturu atomu kovu či duhu.
Elektromagnetismus byl klasicky popsán Maxwellovými rovnicemi koncem 19. století. Oblast kvantové fyziky kvantová elektrodynamika popisuje elektromagnetické jevy pomocí výměny
fotonů.
Weak force - slabá síla: Slabá interakce působí na všechny leptony a kvarky. Je to jediná síla působící na neutrino (působí na ně i gravitační síla, ale tak slabě, že to není v laboratorní praxi možné měřit). Slabá interakce umožňuje leptonům a kvarkům interagovat. Slabá jaderná interakce je zodpovědná za některé atomární jevy jako rozpad beta. Nosiči slabé interakce jsou bosony W± a Z (Wboson a Z částice byly objeveny až v 80. letech) (1:48-2:32)
Gravitace - je v subatomickém světě nejslabší silou a bývá často ignorována, má však největší dosah´a je určována jen hmotností.

Standart model funguje v kvantové fyzice - subatomickém světě, proti tomu v makroskopickém světě hvězd, galaxii atd.  je standart model zcela nefunkční (hmotnost ukazuje nulové hodnoty), zde funguje Einsteinova teorie relativity, ta však ale neplatí v mikroskopickém (subatomickém) světě - přidá-li se do mikroskopického (subatomického) světa faktor gravitace, hodnoty ukazují jako výsledek nekonečno, čehož si byl Einstein vědom a marně hledal řešení.
Tento jev přiměl fyzika 
John Elis (z CERvu) k "Teorii všeho" – myšleno teorie subatomického světa. Další reakci na již zmíněný rozpor byla "Teorie strun" – dnes je předpoklad, že částice jsou bodem, pokud se tyto částice k sobě přiblíží výsledná intenzita gravitace vychází rovna nekonečnu, úvaha, že částice jsou rovné bodu má tedy své úskalí a teorii strun své opodstatnění.
Teorie strun je první most mezi světem kvantové fyziky (Standart modelu) a světem velkých rozměrů – hvězd (kde platí Einsteinovy zákony). Dnes se však zda předpoklad, že částice se rozbíhají do dvou směrů méně pravděpodobný, zda se spíše, že směrů může být více – teorie M-strun (many-strings). Šance odhalení subatomických strun v LHC jsou však mizivé, zatímco průkaznosti existence Higgs bosonu se dává kolem 90 %, odhalení teorii strun v LHC se dává pravděpodobnost menší než 1 %.
Do určitého momentu
po velkém třesku byl vesmír natolik horký a hustý, že nemohli existovat žádné atomy – pouze částice SM, čím blíže k velkému třesku, tím méně existovalo částic – předpokládá se, že na počátku byla jen jedna částice.






Wikipedie:

Fermilab - založen 1967 pod názvem National Accelerator Laboratory, 1974 přejmenován podle Enrico Fermi (1938 získal Nobelovu cenu, je spolu s  J. Robert Oppenheimer považován za otce atomové bomby) na Fermilab a v září 2011 byl zavřen. Od 1978 do 1988 byl ředitelem Fermilabu Leon M. Lederman (zůstal však emeritním ředitelem, 1988 získal Nobelovu Cenu), který zde 1962 objevil muon neutrino a 1977  bottom quark.. první dvě částice.

LHC -  22.12. 2011: Částice označená jako Chi_b (3P) je vůbec první, kterou se podařilo objevit pomocí velkého hadronového urychlovače, jenž byl uveden do provozu v roce 2008, napsal server BBC News. (http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=726619

Kosmologická konstanta je označení pro Einsteinem uměle zavedený konstrukt, který měl v jeho rovnicích obecné relativity umožnit existenci stacionárního vesmíru. To se s Hubbleovým objevem rozpínání vesmíru ukázalo nejenom jako nepotřebným, ale také nefunkčním krokem a Einstein ho později označil za svůj největší omyl.

Moderní kosmologie však možnost takového faktoru oživuje. Na základě přesných měření rychlosti vzdalování vzdálených galaxií se zdá, že se rozpínání vesmíru zrychluje, což by šlo vysvětlit právě nenulovou kosmologickou konstantou. Vyvstává však potřeba objevení nějaké fundamentální příčiny pro toto zrychlování a toto téma je tak stále předmětem žhavé diskuse.

Teorie stacionárního vesmíru (či teorie statického vesmíru) je vědecká teorie, která považuje vesmír na velkých škálách za neměnný. Této teorii zasadil smrtící ránu Edwin Hubble v roce 1929, kdy pozoroval vzdalování galaxií. Potvrzením nepravdivosti této teorie se tehdy stal objev reliktního záření, který otevřel cestu teorii velkého třesku.
 

Teorie stacionárního vesmíru byla svého času natolik vlivná, že dělala velké starosti Albertu Einsteinovi – rovnice jeho obecné relativity nedávaly žádná stacionární řešení. Zavedl proto do svých rovnic tzv. kosmologickou konstantu, aby stacionární vesmír umožnil. Nyní se však opět zavádí jako elegantní zapsání projevu temné energie.

Temná energie nebo také skrytá energie je energie rovnoměrně rozložená v prostoru, zavedená jako teoretický koncept pro vysvětlení současného zrychlování rozpínání se Vesmíru. Toto zrychlování bylo objeveno při proměřování vlastností reliktního záření; v r. 2011 byla za objev udělena Nobelova cena za fyziku.

 






úp

 

Front Line Asembly a side projecty

Fluke

Hotel Costes - Stephane Pompougnac

BT (Brian Transeau)

Vibrasphere

Ticon

Infected Mushroom

Yahel

Skazi

Cosma

Ekoplex

Artha

Templar

Basilisk