První vědečtější teorií o vzniku planet byl Kantův předpoklad (10:00, 00:24-30), že planety vznikly z rotujícího disku plynu a prachu (na tuto teorii navázal Rusky vědec Victor Sofronov byl jedním z prvních vědců, kteří hlouběji zkoumali vznik planet: rozdělil jeho teorii do fází, kde stanovil problematické body při vzniku planet, na kterých se pracuje ještě dnes). Původem Kantova idea se potvrdila až ve „space-age“ (10-16), který započal na konci války – září 1944: vynález technicky mimořádně pokročilé nadzvukové rakety V2, kterou byl naletován Londýn (00:40-43) (Raketa z Německa do středu Britanie doletěla za 6 minut, Celkem bylo v průběhu 2. světové války vyrobeno přes 6000 raket V-2, z nichž téměř 3172 bylo odpáleno na nepřátelské cíle. Mezi nejčastější cíle raket V-2 patřil Londýn, proti němuž bylo vypáleno 1358 raket a dále belgické Antverpy, na něž bylo vypáleno 1610 raket). Raketa V2 (00:43-1:06), jejíž vývojový program spolykal přes $ 2 mld. v cenách roku 1944, byla stavěna v továrně, či spíše koncentračním táboře, Kohnstein, kde bylo nasazeno řádově 10 500 dělníků, z nichž mezi říjnem 1943 a březnem 1944 zemřelo při její výrobě 2900 zajatců. Vynalez měl obrátit válku ve prospěch německá, avšak přišel příliš pozdě, započal však realizaci snu o cestě do vesmíru.
Když Německo padlo, Amerika jako první naletovala továrny na rakety V2 (1:06-12), aby se jejich technologie nedostala do rukou Rusů. Američané získali během operace
Paperclip na svoji stranu vynálezce V2 Wernher von Brauna (který později projektoval mimo jiné i raketu Saturn pro americký program letu na Měsíc), posbírali části raket, shromáždili je na pouští v Novém Mexiku (1:16-20) a spolu s Německými inženýry raketu upravili a zvětšili její dolet. (1:30) (Objevitel Pluta (Clyde Tombo) sestavil vesmírný dalekohled (původně určený k protiletecké obraně) na sledováni těchto raket (1:12-30). Rusové ale stihly odvézt části V2 (1:30-2) a inženýři Sergei Pavlovič Korelew a Boris Čertok měli dát díly dohromady a zprovoznit raketu tak, aby mohla donést jadernou hlavici na územi USA. Snem Korelewa ale bylo udělat raketu, která by doletěla do vesmíru. Koncem 40. let USA vyslalo upravenou V2 raketu do vesmíru. V2 měla po boku přidělanou kameru, která přežila pád z 25 km. (1:37-50) a přinesla tak první záběry naši planety.
21 1957 USA oznámilo, že se chystá vypustit na oběžnou dráhu satelit. Karelew jednal okamžitě: přesvědčil Sergei Khrushcheva o podporu k vyslaní satelitu před US. 4. října 1957 - byl vypuštěn Sputnik, jež vynesl na oběžnou dráhu první satelit. (1:58-2:07) 2 ledna 1959 - Rusko vyslalo sondu Lunic (Little moon) na měsíc - v první hodině již bylo zřejmé, ze sonda mine cil a byla přejmenována na Mechta (Dream). (00:00-24)
25 1963USA vyslalo sonduMariner 4 k Marsu (21-33) (2:02-16). Letěla 9 měsíců, než z 15-ti km pořídila první snímky, jež však nebyly tím, co se od nich očekávalo, Navíc, jevili absenci života (2:16-30): rovina bez vegetace, teprve až 12 obrázek ukázal kráter.
33 1973 – Mariner 10 byla vyslána k planete Merkur (2:33 (708 mil km od země): ukázal se být nejsilněji naletovanou planetu --: Velké množství dopadů meteoritů zákonitě postihlo i zemi: (37:30, 2:43) – neboť vznikala podobně jako Mr, Vn Mrs. - před 50 000 lety, meteorit o průměru 50 m dopadl do Arizony (ukázka poslední fáze vzniku země)
38 Vznik obřích planet - Giants: Od vzdálenosti 4 x větší než vzdálenost od země ke slunci, se voda dostává do pevného skupenství --: vesmírné objekty se stávají větší. S velikosti rostla gravitace --: díky gravitaci pak planety začaly přitahovat i plyn z okolních planetek.
39 Na plynných planetách sice nejdou vidět stopy kráteru, aledůkazy skrývá např. rotace planet --: je velmi pravděpodobné, že Uran se srazil s planetou o velikosti země ---: a proto se Uran otáčí kolem slunce "na zadech". (2:51-3:41): 16. Července 1994 kometa Shomaker-levy 9 se srazila s Jupiterem - stopy po srážce jsou na Jupiteru patrné ještě dnes. (Od Galilea 1609, kdy poprvé pohledl na planety a 1610 pohledl na Jupiter, je to první spatřená srážka komety s planetou.)
43 Vznik Uranu a Neptunu má svá úskalí, předchozí model na jejich stvořeni není možné uplatnit a jiný model se zatím nepodařilo vytvořit.
47 Sonda na Pluto byla vyslána 2003 a bude ji trvat 12 let dosáhne cíle, po prozkoumání Pluta bude sondovat Kuiper belt.